|
Lidé si díky pandemii koronaviru začali mnohem více uvědomovat důležitost prevence a zdravého životního stylu. Někteří se zaměřili na zlepšení stravy, jiní zase častěji sportují nebo začali s otužováním. Na popularitě nabral tzv. biohacking. Při takovém způsobu života lidé využívají moderní technologie, které jim pomáhají využít jejich potenciál, zlepšovat výkon a kontrolovat zdraví.
|
Podle aktuálního průzkumu Generali České pojišťovny, kterého se zúčastnilo více než devět stovek respondentů z celého Česka, k tomuto účelu využívají technologie tři čtvrtiny z nich.
Češi propadli měření svých pohybových aktivit. Naslouchají přitom radám technologií, nebrání se implantaci čipu
- Chytrá zařízení jako telefon, hodinky, náramek či prsten využívají k měření pohybových aktivit a zdravotního stavu už tři čtvrtiny Čechů
- Doporučením chytrých zařízení lidé naslouchají, svá data ale veřejně sdílet nechtějí
- Ženy chytrou elektroniku využívají ke sportu, muže lákají technologie samotné
- Více jak polovina majitelů chytrých zařízení by si kvůli měření nechala do těla implantovat čip, stále jde ale o poměrně kontroverzní téma
Lidé si díky pandemii koronaviru začali mnohem více uvědomovat důležitost prevence a zdravého životního stylu. Někteří se zaměřili na zlepšení stravy, jiní zase častěji sportují nebo začali s otužováním. Na popularitě nabral tzv. biohacking. Při takovém způsobu života lidé využívají moderní technologie, které jim pomáhají využít jejich potenciál, zlepšovat výkon a kontrolovat zdraví. Podle aktuálního průzkumu Generali České pojišťovny, kterého se zúčastnilo více než devět stovek respondentů z celého Česka, k tomuto účelu využívají technologie tři čtvrtiny z nich.
HLÍDÁNÍ ZDRAVÍ I MĚŘENÍ SPORTOVNÍCH AKTIVIT
Modernímu způsobu života, kdy se pomocí technologií monitoruje nálada, energetický příjem nebo třeba pohybová aktivita, propadli podle dat z průzkumu i Češi.
Tři čtvrtiny dotázaných (76 %) uvedly, že ke sledování svého zdraví využívají chytrá zařízení. Nejčastěji se jedná o chytrý telefon (83 %), hodinky (51 %), náramek (20 %) či prsten (1 %). Používají je především při chůzi, turistice a sportovních aktivitách. Hlavními kritérii při výběru chytrého zařízení jsou pro respondenty cena (51 %), funkce a výdrž baterie (obojí 49 %).
Za nejdůležitější funkce u chytré elektroniky Češi považují měření počtu kroků (58 %) a vzdálenosti (53 %). Naopak měření kvality spánku (27 %) či složení těla (22 %) pro ně příliš důležitá nejsou.
MOTIVACE A NASLOUCHÁNÍ
Jednou z mnoha funkcí chytrých zařízení je vyhodnocování výsledků a následné doporučení pro jejich uživatele. Průzkum v tomto ohledu ukázal, že osm z deseti respondentů (79 %) tyto rady zajímají a občas (v 65 % případů) se jimi i řídí. Naproti tomu 17 % dotázaných je zcela ignoruje.
Díky technologiím jsou lidé motivovaní zejména k častější pohybové aktivitě (85 %) a k celkovému zlepšování zdravotního stavu (75 %).
Tyto skutečnosti se pak nejnověji propisují i do oblasti životního pojištění, které se zájmem lidí o biohacking a jeho využívání počítá. „Přechod ke zdravějšímu životnímu stylu a jeho dodržování má za cíl i zdravotně preventivní program Generali Vitality. V rámci něj je možné získat benefity, které mohou účinně posloužit jako často chybějící motivace,” uvádí Pavlína Irwin, produktová manažerka životního pojištění z Generali České pojišťovny s tím, že členem programu se může stát každý, kdo si sjedná životní pojištění ve variantě Aktiv. Není přitom určený jen pro sportovní nadšence, ale i pro ty, kteří se pravidelně hýbou alespoň 2x týdně po půlhodině.
OCHRANA SOUKROMÍ DŮLEŽITĚJŠÍ
Češi jsou se zveřejňováním soukromých dat opatrní, což potvrzuje i to, že 65 % z nich není vůbec ochotno sdílet svá data na sociálních sítích. Pokud už tak učiní, nejčastěji se jedná o sportovní výkony (71 %) na platformách Facebook (65 %) a Instagram (35 %). Cílem tohoto sdílení je obvykle archivovat své výsledky.
Více než polovina majitelů chytrých zařízení by byla ochotna sdílet data o svých pohybových aktivitách, pokud by jim to přineslo nějaké výhody (53 %). Dvě třetiny respondentů (64 %) by výměnou za data uvítalo slevu na produkty.
Zajímavé přitom je, že mezi informace, které by lidé byli ochotni o sobě sdílet, patří nejčastěji počet uběhnutých kilometrů (74 %) a osobní údaje spojené s pohlavím (73 %) a věkem (70 %). Přitom chuť sdílet údaje o svém těle už poměrně klesá. Svoji výšku by sdílelo 65 % uživatelů, jako nejcitlivější hodnota se nakonec ukázala v průzkumu váha – tu je připraveno sdílet veřejně 56 % lidí. Ještě přísnější jsou lidé v oblasti sdílení své polohy, tam ochotu vyjádřilo jen 28 % dotazovaných.
ROZDÍLNÝ PŘÍSTUP ŽEN A MUŽŮ
Muži významně více využívají chytrá zařízení z důvodu zájmu o technologie (21 %), naopak u žen je zájem pouze u každé desáté (9 %). O něco více zase ženy využívají chytrá zařízení pro sledování sportovních aktivit (30 %), oproti 23 % mužů. Ženy jsou zodpovědnější ve snaze dodržovat rady svého elektronického pomocníka (21 %) více než muži (11 %). Obě skupiny se ale shodují na tom, že příliš nechtějí svá data sdílet veřejně. Když už něco sdílejí, tak muži, možná ze soutěživosti, častěji jejich sportovní výsledky, ženy spíše proto, aby měly o svých výsledcích přehled.
BUDOUCNOST S ČIPEM
Průzkum Generali České pojištovny se zaměřil i na futuristická témata. Výsledky v některých případech byly překvapivé. Více jak polovina Čechů, kteří vlastní nějakou elektroniku, by si nechala do těla implantovat čip. Preferovaným místem přitom pro víc jak polovinu (56 %) z takových nadšenců je jednoznačně některá z rukou. Další volbou by byla noha (13 %), následují krk (7 %) nebo záda (7 %). Důvodem pro pořízení takového čipu by pro ně bylo zejména sledování zdravotního stavu (66 %), pak kontrola hladiny cukru v krvi a měření pohybových aktivit.
„Propojení zdravého životního stylu a technologií už dnes není sci-fi. Děláme to už nyní v obrovské míře. Jen u implantátů je to kontroverzní téma, protože jde najednou o něco uvnitř našeho těla. Že používáme technologie zvenku, to už nikomu divné nepřijde. Ale uvnitř těla zatím veřejnost přijala jen myšlenku "humanismu", tedy nahrazování standardních lidských funkcí. "Transhumanismus", tedy zisk nových funkcí či jejich vylepšování, je zatím uvnitř těla kontroverzní,” sdílí své zkušenosti Dominik Stroukal, uznávaný ekonom a mimo jiné také majitel dvou v ruce implantovaných čipů.
Online dotazování v květnu roku 2022 proběhlo na vzorku 940 respondentů ve věku 18+.