Byl jsem dlouhodobým majitelem iPhonu a jeho používání jsem si opravdu užíval. iPhone mě naučil, že chytrý telefon nemusí být složitý na ovládání, ani že jeho každodenní používání nevyžaduje neustálé nastavování, zkoumání a zálohování. I díky němu jsem si uvědomil, že spolehlivost není ničím, co by mělo člověka překvapovat, ale že by ji měl spíše očekávat. Dokonale rozumím lidem, kteří si již neumějí představit své soužití s jakýmkoli jiným telefonem. Osobně jsem si však i díky možnosti vyzkoušet si řadu jiných přístrojů s postupem času začal uvědomovat, že iPhone byl již v mnoha ohledech překonán. Trochu zvláštní může být, že problém není v samotném hardwaru - menší displej má i své výhody, zpracování ani použitým komponentám lze také jen těžko něco vyčítat.

Hlavním důvodem, proč byl podle mého názoru iPhone překonán, je všem dobře známá firemní politika uzavřenosti. V posledních měsících jsem s různými restrikcemi bojoval natolik, že jsem nakonec od systému iOS odešel nadobro. Když jsem se rozhodl používat iCloud, neexistovala žádná možnost, jak jej snadno používat i na přístrojích jiných značek. Pokud jsem si na iTunes koupil film, nemohl jsem si jej přehrát nikde jinde. A takto bych mohl pokračovat mnoha dalšími příklady. Apple chce, aby uživatelé používali jeho výrobky se vším všudy. To ale obnáší nutnost používat výrobky jeho značky ke všemu, protože jinak není možné využívat všech možností, které jsou těmito přístroji nabízeny. Uživatelé, kteří požadují flexibilitu - třeba jako já v případě iCloud - pak narážejí na různé překážky. Raději tedy využívám služeb o Googlu, které mohu používat nejen na zařízeních se systémem Android, ale také na přístrojích se systémy Windows Phone nebo BlackBerry, ale třeba právě také na iPhonu a řadě dalších.

Všechna tato omezení mě neuvěřitelně frustrují, protože jinak se mi na iPhonu i iPADu líbí ohromná spousta věcí. I přesto však u Apple nemohu setrvat, protože čím déle bych jeho produkty používal, tím více bych byl uzamčený v jeho ekosystému, a to nemohu dopustit. Nechci, aby za mě rozhodoval někdy jiný. Nevěřím totiž, že pokaždé udělá nejlepší možné rozhodnutí. Má data a má multimédia mi patří a měl bych mít právo s nimi nakládat, jak sám uznám za vhodné. Elektronické knihy a hudbu nakupuji u Amazonu kvůli flexibilitě (Kindle) i ceně (hudba mimo iTunes bývá levnější). Amazon má sice na svých knížkách ochranu v podobě DRM, na druhou stranu existuje čtečka snad na každou myslitelnou platformu. To u iBook nehrozí. Na iTunes nakonec kvůli ochraně nekupuji ani seriály a filmy. Vadí mi ale i další věci. Třeba takový Drobpox klient na iOS nenabízí zdaleka tolik možností, jako jeho verze pro Android. Stejně tak jsem omezený na standardního klienta pro práci s elektronickou poštou. Nemohu si stáhnout žádného jiného, který by mohl nabídnout řadu dalších užitečných funkcí navíc.

Trochu jsem doufal, že by se po odchodu Steva Jobse mohly poměry o něco uvolnit, ale zřejmě se tak nestane. Pokud chci používat iMessage, znamená to omezení na uživatele s iPhonem, iPADem nebo Macem. Pokud použiji WhatsApp, žádné takové omezení neexistuje. A totéž omezení se pokoušela u svého Messengeru i společnost BlackBerry (a jak na tom nyní je, všichni dobře vědí). Co budu např. dělat se stovkami svých knih v iBooks, pokud se mi přestanou produkty Apple líbit? Mohl bych se s nimi rozloučit. A stejně tak by tomu bylo s filmy, hudbou apod.

Nejrůznějším DRM a dalším ochranám se můžete vyhnout, znamená to ale nutnost nakupovat různé typy multimédií na různých obchodech a pak si také pamatovat, kde to bylo. Mnoho lidí toto vyčítá Androidu, a ona je to také pravda, že situace zde není na první pohled tak jednoduchá, osobně si ale myslím, že pokud by Apple začal být otevřenější, rozhodně by na tom neprodělal. Pokud by se Tim Cook spolu s vydavateli rozhodl, ž filmy, knihy i hudby na iTunes budou bez DRM, bylo by to skvělé. Arogantní přístup společnosti Apple se ale neobjevuje pouze zde. Je vidět např. při řešení problém, kterými trpí některé výrobky. Ze své vlastní zkušenosti mohu uvést problémy s výdrží baterie iPhonu 4S. Ty měl sice vyřešit softwarový update, ten ale nikdy nepřišel. Dalším podobným příkladem může být téměř nefunkční hlasový asistent Siri. Apple je skvělá společnost, pokud jde vše dobře. Pokud se však něco nepovede, jakoby se vytratil.

Možná jsem do daného problému zabředl více, než bývá obvyklé, ale pokud nyní obdržím na testování nový tablet nebo telefon s Androidem, všímám si problematiky flexibility a omezení mnohem více. O tom, že Android je oproti iPhonu lepší hned v několika ohledech, již nemůže být pochyb, poslední dobou si ale začínám uvědomovat, že by mi svou koncepcí možná vyhovovala i platforma Windows Phone. A možná je to způsobeno i tolika různými názory, které preferují jen a pouze Apple a oproti všemu ostatnímu se zásadně vyhrazují. Možná, možná, možná.

Tento článek dokončuji během víkendového dne, kdy vyrazím s dětmi na výlet. iPhone nás bude navigovat do cíle, pořídí několik vzpomínkových fotografií a bude nás bavit cestou. Bude moci být v kontaktu s ostatními pro případ, že se bude něco dít, zatímco si děti budou hrát. Zvládne vše, co bych mohl potřebovat, stále to ale bude doprovázeno nepříjemnými pocity firemní politiky společnosti Apple, která se snaží za každou cenu prosazovat pouze to svoje. Stále více lidí je totiž do tohoto soukolí uzamčeno a další každým okamžikem přibývají. Pro mě je to skutečně frustrující. Miluji ten hardware. Miluji jeho ovládání a používání. A celkem rád mám i uživatelskou podporu. Opravdu ale nemohu trpět tolik různých omezení téměř na všechno.

Možná si sami pro sebe nyní říkáte: "A co Google a Microsoft? Můžeme jim věřit?" Pravděpodobně také ne, ale z jejich područí se člověk dokáže vymanit mnohem snadněji, než je tomu u Apple. Celý problém totiž není o DRM, ale o celé platformě - pokud chci používat iCloud, FaceTime nebo iBooks, můžu to dělat pouze na produktech Apple. Pokud budu používat knížky Kindle a služby Google, mohu tak činit téměř na libovolném přístroji a libovolné platformě.

Zdroj: Shaun McGill pro Lost in Mobile.com