Samsung Galaxy Tab 10.1 je dalším z tabletů vybavených Androidem 3.0 Honeycomb, které se postupně dostávají na trh. Tato novinka se bude snažit navázat na úspěch svého menšího bratříčka, který byl přijat celkem pozitivně. Kromě Androidu 3.0 se mohou potenciální zákazníci těšit také na platformu NVIDIA Tegra 2, kvalitní displej či dobrou výdrž baterie. Nevýhodou je v současné době zejména menší množství optimalizovaného softwaru, někomu by také mohlo vadit zpracování, které nevyužívá žádných ušlechtilých materiálů.
|
Ihned na začátku musím říci, že přístroj jsem nezískal standardní cestou, protože Google konference jsem se osobně nezúčastnil. Tento model jsem získal za výhodou cenu od jednoho z účastníků, který si přístroj na pár dní vyzkoušel, a následně jej prodal.
První dojmy, konstrukce, design
Přístroj je tenký a působí velmi spolehlivým dojmem. Možná je to způsobeno podobnými rozměry a hmotností, ale při uchopení do ruky mi tento model velmi připomínal iPAD2. Ačkoli materiály nebyly vybírány s takovou pečlivostí, jako v případě iPADu, myslím, že ani takovéto provedení by nemělo nikoho urazit, protože i nový Galaxy Tab působí velmi dobrým dojmem, který odpovídá této třídě přístrojů.
Na zadní straně však již bylo možné pozorovat drobné škrábance a dokonce jeden drobný otvor, který vypadal podezřele podobně otisku hrotu od propisky. Takže ačkoli zařízení působí v ruce dobře, jeho skutečná kvalita se projeví spíše až při dlouhodobém používání, takže bude lepší na přístroj dávat pozor. Je také možné, že komerčně prodávané přístroje již budou mít zadní stěnu ztvárněnu jinak. Přesto bych ale doporučit dokoupení ochranného pouzdra.
Po krátkém prozkoumání přístroje a seznámení se se základními prvky na jeho těle, jej můžeme poprvé zapnout. První, čeho si určitě všimnete, bude velmi dobrý displej s odpovídajícím rozlišením. Displej je rozhodně lepší než u Motoroly Xoom a nebojím se jej označit za kvalitativně plně srovnatelný s displejem iPADu2.
K hardwaru samotnému se toho nedá příliš napsat. Jediná věc, která mě v této souvislosti mrzí, je použití nestandardního 30pinového systémového konektoru. Nemám rád nestandardní konektory, protože jen způsobují problémy pro uživatele, a určitě jsou také jedním z důvodů, proč nemám příliš rád Apple. Potřebujete druhý USB kabel nebo kabel pro připojení k televizoru? Vše budete muset koupit za vyšší cenu ve speciálním provedení. Kromě vyšší ceny je to nevýhodou také z toho pohledu, že tyto kabely nebudete moci použít se žádným jiným zařízením.
A to více situace zamrzí po nástupu Androidu 3.1, který si má velmi dobře rozumět s nejrůznějšími periferiemi (USB flash disky počínaje a Xbox ovladači konče), jak to ovšem bude v případě Samsungu, bude ještě nějaký čas otázkou. Zmínit mohu ještě docela povedené stereo reproduktory a naopak nepříliš vhodně umístěný ovladač hlasitosti, na jehož pozici si budete muset (zejména při používání přístroje s displejem na šířku), nějakou dobu zvykat.
Výbava
Na rozdíl od Samsung Galaxy SII využívajícího SoC čipsetu Exynos využívá Galaxy Tab 10.1 o něco známějšího čipsetu NVIDIA Tegra 2. Tato změna s sebou přináší pro uživatele několik dopadů.
Z těch příjemnějších je možné zmínit přístup k řadě her přizpůsobených pouze pro tuto čipovou sadu. Na jednu stranu se mi počínání NVIDIE nelíbí, protože dochází k fragmentování nabídky her, na druhou stranu se jedná pro uživatele o pěkný bonus ukazující, co vše jejich přístroje zvládnou.
Přítomnost Tegry 2 však nemá jen výhody. Jednou z nich je např. neschopnost přehrávat náročná videa ve vysokém rozlišení, což spolu s docela špatnou systémovou podporou kodeků znamená, že zkušenosti z práce s videi nebyly nejlepší. Řešením je samozřejmě jejich převod, po kterém je vše v pořádku, a na displeji videa vypadají opravdu dobře, ale je to práce navíc. Stažení jiných přehrávačů sice může situaci částečně řešit, dokud ale nebudou tyto přehrávače dobře připraveny na využívání dostupného hardwaru, nebude přehrávání videa dokonalé.
Nový Galaxy Tab je napájen akumulátorem s kapacitou 7000 mAh. Na objektivnější hodnocení výdrž je zatím z mé strany příliš brzy, zatím jsem ale výdrží příjemně překvapen a neočekávám, že by v této oblasti měl být jakýkoli důvod ke kritice.
Pokud vás zajímají výsledky výkonových testů, přichází vaše chvíle právě teď. V Quadrant testu jsem naměřil 1900 bodů, v Linpack testu byl pak výsledek 35 MFLOPS. V porovnání s výsledky Samsungu Galaxy SII to není příliš zářivý výsledek, obzvláště když přihlédneme k tomu, že Galaxy Tab má displej s vyšším rozlišením, které zřejmě bude mít v praxi na výkon jednotlivých aplikací vliv.
Syntetické testy jsou jedna věc, samotný chod zařízený v praxi je ale často věcí úplně jinou. A v praxi to s novým Galaxy 10.1 vůbec nevypadá špatně. Občas se dá sice určitého drobného zpomalení všimnout, ale určitě to není nic, co by nás mělo jakkoli znepokojovat. Pokud nemáte po ruce k porovnání Galaxy S II, nejspíš si toho vůbec nevšimnete.
Software
Android 3.0 se pomalu začíná rozšiřovat a jsem si jistý, že většina čtenářů již o jeho inovovaném prostředí přizpůsobeném většímu displeji již ledacos ví.
Za sebe musím říci, že jsem uchvácen. Zatím jsem dokonce ani neměl důvod nahradit standardní launcher, což je pro mě velmi nezvyklé. Samozřejmě, že jsem svůj oblíbený LauncherPro+ vyzkoušel, ale k mému překvapení nebyl jeho přínos pro tablet tak velký, jako je tomu u telefonů.
Užíval jsem si přidávání widgetů na plochu, líbili se mi nejrůznější animované fragmenty prostředí, a spokojen jsem byl i se softwarovými tlačítky pro návrat na úvodní obrazovku, vstup do nabídky a návrat o krok zpět. Jejich softwarové ztvárnění dává u takto velkého přístroje větší smysl, než kdyby se někde na těle nacházely jejich hardwarový zástupci. Výhod velkého displeje využívá řada aplikací, které byly oproti dřívějšku výrazně vylepšeny – jmenujme např. YouTube, hudební přehrávač nebo Android Market.
Největší chválu si však bezesporu zaslouží Gmail. Je to ten vůbec nejlepší Gmail, jaký jsem kdy viděl. Na tabletu si nyní čtu e-maily i v momentě, kdy mám k dispozici velký počítač. Tak dobrý je. Povedený je také kalendář. Velkou výhodu v rozměrném displeji má samozřejmě také internetový prohlížeč, který zde konečně dostává smysl. A to i díky podpoře Adobě Flash formátu, která sice nedosahuje úrovně desktopových prohlížečů, ale svou úlohu plní dobře (v případě Galaxy SII si však výkonově vedl ještě lépe). Dále lze zmínit např. program pro sledování kurzů akcií, řešení multitaskingu i povedený notifikační systém. Toto vše podle mého názoru dělá z Androidu 3.0 pro každodenní použití vhodnější systém, než je iOS v případě iPADu.
Nutnou nevýhodou samozřejmě zpočátku bude nedostatek optimalizovaného softwaru. Programů, které jsou plně přizpůsobeny pro Android 3.0 Honeycomb, je v současné době jen několik. Těch několik programů, ale ukazuje, že se máme na co těšit – nová verze čtečky Pulse je toho dobrým příkladem. Situace tedy není dobrá, ale dá se zcela jistě počítat, že se s postupem času bude rychle zlepšovat.
Závěr
Pokud plánujete v dohledné nákup androidového tabletu, neměl by Galaxy Tab 10.1 ujít vaší pozornosti. Někomu se určitě nebude líbit systémový konektor, jinému zase nedotažená práce s videi (která byla lepší na původním 7“ Galaxy Tab), většina uživatelů by však měla být spokojena. Život ale není černobílý a je jasné, že někomu může lépe vyhovovat iPAD2, jinému Galaxy Tab.
Myslím si, že Galaxy Tab 10.1 je tablet, který zcela uspokojivě poslouží pro správu všech záležitostí, které si dnešní digitální doba vyžaduje. A navíc dobře vypadá. A možná by na svou stranu mohl získat i nějaké ty původní uživatele iPADu. A to by při současném rozložení tržního podílu nebylo vůbec špatné.
Zdroj: Murray Winiata pro clove.co.uk